• Novým typem vakcíny je vakcína na bázi adenovirového vektoru. Vektorem se rozumí nosič části DNA do cílové buňky. Do geneticky pozměněného adenoviru je vložená informace pro spike protein, který je po proniknutí vektoru do buňky vystaven na povrchu a slouží jako antigen pro imunitní systém.
• Adenoviry jsou v lidské populaci běžné a mohou být původcem mírných respiračních onemocnění. Protože se však v populaci časti vyskytují, imunitní systém je rozeznává a většina lidí má proti běžným typů adenovirů vytvořeny protilátky. Schopnost rozpoznat onemocnění a spustit imunitní reakci specificky proti rozeznanému patogenu – adenoviru – tak stoupá s věkem.
• Adenoviry obsahují dvouvláknovou DNA (deoxyribonukleovou kyselinu), která však nevstupuje do lidské DNA v jádře. To je prokázáno právě tím, že adenoviry jako původce onemocnění, ačkoliv s nimi žijeme už dlouho, nejsou vloženy do lidské DNA. Ani vakcína na základě adenovirového vektoru nemá schopnost se do lidské DNA vložit.
• Na účinnost vakcíny má velký vliv typ vektoru, který je pro vakcínu použit. U některých vakcín byl použit adenovirový sérotyp 5 (Ad5), který je poměrně široce v běžné populaci zastoupen, což vedlo k tomu, že starší účastníci v klinické studii měli na zkoušenou vakcínu výrazně nižší imunitní odpověď. Důvodem může být fakt, že s věkem se člověk setká s více typy adenovirů a „hromadí“ imunitu vůči více sérotypům. Vakcíny s Ad5 mohou být tedy méně účinné u starších lidí.
• Zkoušel se tedy vzácnější podtyp adenoviru Ad26. Protilátky proti Ad26 jsou v Evropě a USA neobvyklé (10–20 % populace). Některé vakcíny obsahují směs podtypů adenovirů, čímž se zvyšuje šance na imunitní odpověď po aplikaci vakcíny.
• Vakcína společnosti AstraZeneca používá jako vektor šimpanzí adenovirus, který se je pro běžnou populaci neznámým virem. Vakcína s tímto vektorem má schopnost vyvolat imunogenní odpověď lépe než vakcína založená na běžnějším typu adenoviru proto, že virus nesoucí vložený gen pro spike protein není imunitním systémem eliminován jako patogen dříve, než stačí antigen do buňky „doručit“. Proto je účinnost vakcíny založená na tomto typu adenoviru vyšší.
Ani tento vektor nemá schopnost vložení do lidské DNA, nehrozí proto ovlivnění genomu po očkování.
• Vakcína má za úkol dopravit gen pro spike protein do buňky, která dál z vloženého genu už sama vyrobí spike protein, který vystaví na svém povrchu, a který je pak imunitním systémem člověka rozeznáván jako antigen. Odpověď imunitního systému je pak stejná, jako v případě jiných očkování.
• mRNA vakcíny nebo adenovirové DNA vakcíny tedy fungují na podobném principu, tedy vložení genu s částí povrchového proteinu koronaviru Sars-CoV-2 do buňky, která se sama postará o jeho výrobu a vystaví ho jako povrchový antigen, aniž by došlo ke kontaktu se skutečným virem, který může onemocnění způsobit, a aniž by současně vakcína ohrožovala integritu lidského genomu.
• Jak vakcíny na bázi mRNA, tak adenovirové DNA představují moderní typ vakcín. Nemohou způsobit vznik vlastního onemocnění, jsou velmi dobře snášeny, protože mRNA ani DNA nevytváření alergické reakce, je možnost je rychle upravovat v případě, kdy dojde ke změně původního patogenu (mutace viru). Jejich výroba tak může rychle reagovat na potřeby očkování proti virovým infekcím, což je velmi důležité.
• Výhodou adenovirových vakcín je rovněž jejich stabilita ve vyšší teplotách, jak je tomu u jiných typů vakcín (kolem 6° C). U tohoto typu není třeba vakcíny skladovat ani distribuovat za velmi nízkých teplot, je tedy možné jejich širší klinické použití.
• Vakcinace sama se musí vždy řídit doporučením výrobce, a i přestože vlastní mRNA nebo adenovirová DNA nemá alergenní potenciál, pomocné látky obsažené ve vakcíně mohou alergické reakce u citlivých osob vyvolat. Rovněž vývoj imunitní odpovědi může krátkodobě způsobit symptomy, které připomínají začátek infekčního onemocnění. Je tedy vždy nutné k vakcinaci přistupovat odpovědně a zvažovat přínosy i případná negativa.
Zdroje:
https://www.mc-praha.cz/mcp/prehled-vakcin-proti-covid-19-mechanismy-ucinku-vyhody-a-nevyhody/
https://www.the-scientist.com/news-opinion/vector-based-vaccines-come-to-the-fore-in-the-covid-19-pandemic-67915
https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(20)32466-1/fulltext
https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(20)31604-4/fulltext
https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(20)32661-1/fulltext
https://ec.europa.eu/health/documents/community-register/2021/20210129150842/anx_150842_en.pdf